Jojo, je to tady. The sequel. Pokračování. Druhej díl.
Jasně,
vždycky stojí za hovno (s čestnou výjimkou Betmena a Star Wars), ale stejně ti to nedá a valíš do kina. Pak deš domů a remcáš, že to stálo za hovno, ale
kdybys to prošvih, budeš druhej den v práci muset sedět
s peckama v uších a přetrpět vlnu spoilerů, než se ti podaří film
sosnout z vyliž.to a definitivně se přesvědčit, že to fakt stálo za hovno.
To ale nebude problém tohohle blogísku. Jasně, taky navazujeme na zašlou slávu
před šesti a půl lety založeného blogu, ale. Tam, kde filmy mají vždy dvakrát
větší rozpočet, my sme pořád rádi, když nám někdo nalije na sekyru. Tam, kde
hrdinové řeší stále závažnější dilemata a musí předvádět hrdinštější kousky, my
řešíme čím dál víc ty stejný hovna a tragédie, díkybohu většinou nad pivem. A v neposlední řadě, tam, kde filmy
potřebujou miliardový kampaně, aby se o nich aspoň vědělo, my si vystačíme
s tím, že se tady prostě zastavíš. Budeš mít důvod, rovnou několik.
Tím prvním a snad i zásadním je, že se nic nemění. Pořád je
to Panchy, Johny, Zelí a v neposlední řadě Mamut. + hosté. Dalším důvodem budiž fakt, že skrze tuhle
stránku získáte jedinečný přehled o konání HPL. Datumy, místa konání a třeba i
výsledky. Všecko důležitý. Taky sme se shodli, že budeme vydávat jednou do
týdne fundované recenze na piva všelikeré. Budeme si tak blíž, obrazně i
přeneseně. Asi to bude každý úterý, po víkendu akorát čas, zkalibrovat
rozvostřenej pohled a napsat zážitek. Do toho sem tam nějaká náplň do rubriky
výblitky, kde se dozvíte třeba i něco ze závodů, nebo prostě jenom tak good ol'mof. A možná časem přibude i další
rubrika s užitečnejma návodama (jak uhodit opici, jak masturbovat potichu,
nebo třeba jak si nacpat kaktus do prdele).
Jak tohle datlím do klávesnice, na špičkách prstů se mi kupí
krůpěje nostalgie, tak to radši pudem odpálit, nebo mě ještě budou chtít nominovat na
Pulicera. První do toho bouchne Mamut se svým domácím chlastáním. JO!
Žádné komentáře:
Okomentovat